Na japonském ostrově Kosima prováděli vědci 30 let výzkumy s divokými opicemi. Dávali jim sladké brambory, které jim chutnaly. Pak rozhazovali opicím sladké brambory do písku, ale písek a špína co byl na bramborách opicím nechutnal. Jednoho dne, 18ti měsíční samice přišla na to, že brambory je možné omýt, aby je mohla jíst. Naučila to další opici, a zanedlouho si mladé opice brambory omývaly. Pak to naučily i svoje matky, ale pouze ty, které napodobovaly svoje mláďata.

O několik let později, v roce 1958, počet opic, které uměly omývat sladké brambory přesáhl hranici 100, proto se experiment nazývá stá opice, Po krátké době začaly opice ostrova omývat tyto brambory, a nejen to, ale i na ostatních přilehlých ostrovech začaly všechny opice omývat sladké brambory současně. Vědci předpokládali, že musí existovat nějaké pole, díky němuž se mohly všechny opice mezi sebou dorozumívat.